Mladinový koncentrát

Pro začátečníka je to nejvhodnější a nejjednodušší způsob přípravy domácího piva, při kterém si vyzkouší , některé postupy a získá zkušenosti, které se mu budou hodit při případném dalším vaření.

 

 

Potřebné vybavení:

Mladinový koncentrát

Kvasný cukr -maltóza,dextróza

Kvasná nádoba s víkem, kvasnou zátkou a výpustným ventilem

– nejlépe plastová o objemu 30 litrů

Menší hrnec asi 3 l.

Sklenici pro přípravu kvasnic

Větší dřevěná, nebo plastová vařečka (míchadlo)

PET, nebo skleněné pivní láhve a uzávěry

Desinfekční prostředek

 

Před započetím přípravy domácího piva je nutné všechny nádoby a náčiní, důkladně desinfikovat, abychom snížili riziko kontaminace nechtěnými mikroorganizmy. Doporučujeme, Savo, nebo některý z přípravků na bázi aktivního kyslíku (Chirox). Poté začneme přípravou kvasnic, pro jejich oživení je třeba delší dobu, proto tuto činnost provedeme jako první. Připravíme asi 3 dcl. převařené vody ochlazené na cca 25°C a smícháme s 2 lžičkami dextrózy, nebo koncentrátu. Na hladinu nasypeme přiložené kvasnice a necháme asi 3 minuty stát, poté kvasnice s vodou dobře promícháme, přikryjeme např., alobalem a uložíme na místo s pokojovou teplotou, kvasnice se v této době rehydrují a dojde k jejich oživení a namnožení.

IMG_2238

Do menšího hrnce s vodou vložíme ještě zavřenou plechovku s koncentrátem a ohřejeme asi 10 minut na 60°C toto děláme proto, že ohřátý koncentrát je řídký a lépe ho dostaneme z plechovky. Pokud používáme jako kvasný cukr maltózu, ta se lépe rozpustí ve studené vodě, rozmícháme ji tedy ve 3 litrech studené vody v kvasné nádobě, pokud použijeme dextrózu, nalijeme do kvasné nádoby 3 litry teplé vody a rozmícháme dextrózu. Potom přidáme nahřátý mladinový koncentrát a velmi důkladně promícháme. Dolijeme vodu na požadované množství. Většina koncentrátů se ředí na výsledný objem 23 litrů. Po naředění by měla být teplota vody mezi 20°C – 24°C pokud jsou ke koncentrátu přiloženy svrchní kvasnice, nebo 10°C – 12°C pro spodní kvasnice, toto se dočtete v návodu přiloženém ke koncentrátu. Pokud je teplota podle požadavku můžeme za důkladného míchání přilít předem připravené a oživené kvasnice. Po důkladném promíchání kdy se mladina provzdušní, nasadíme víko na kvasnou nádobu a do kvasné zátky doplníme převařenou vodu. Nádobu umístíme na místo se stálou teplotou, pro svrchní kvašení 20°C – 24°C, pro spodní kvašení 10°C – 12°C, podle druhu koncentrátu.

Kvašení začíná obvykle během jednoho dne a trvá přibližně 5-10 dnů. Tato doba je závislá na teplotě, ve které máme umístěnou kvasnou nádobu. Při kvašení se na povrchu mladiny vytvoří hustá pěna tzv.deka, kterou je nutné při spodním kvašení sebrat,aby nedošlo k jejímu propadnutí do piva. To by způsobilo jeho kontaminaci a možné zkažení. Deku sbíráme cca. 3. den a dále podle nutnosti před koncem kvašení. Čistou, desinfikovanou lžící, nebo cedníkem, sebereme pěnu i s případnými kaly a nečistotami, vynesenými na povrch pěny. Při svrchním kvašení není nutno deku sbírat, ale někteří domovarníci ji sbírají také. O nutnosti sbírání deky svrchně kvašeného piva se mezi domovarníky vedou dalekosáhlé spory a jsou rozděleni na dva tábory, jedni sbírají druzí nesbírají. Konec kvašení poznáme podle toho, že přes kvasnou zátku přestanou, unikat bublinky co2 vznikajícího při kvašení. Doporučujeme pořídit cukroměr či hustoměr, kterým konec kvašení pohodlně a přesně určíme. Je také vhodný pro určení původního extraktu před započetím kvašení. Pokud na cukroměru naměříme hodnotu 3,5% a níže, je čas kvašení ukončit a mladé pivo stáčet do ležáckých nádob. Konec kvašení také poznáme podle toho, že se prozatím kalné pivo v kvasné nádobě začne samovolně čistit a bude více čiré, než na začátku kvašení. To proto, že kvasnice již spotřebovaly veškerý cukr, snižují svoji aktivitu a usazují se na dně nádoby. Tyto kvasnice můžeme použít pro další várku domácího piva. Pro stáčení a lahvování použijeme skleněné pivní, nebo PET láhve, které by měly být vždy čisté, nové, nebo pokud možno, alespoň od neslazených vod. Do každé láhve přidáme dextrózu, nebo cukr v poměru 3g na 0,5 litrů piva. Výpustným kohoutem plníme láhve cca.3cm pod hrdlo a zazátkujeme, nebo uzavřeme víčkem. Stočené pivo v láhvích necháme ještě týden v teplotě, kde probíhalo tzv. primární kvašení. V této době proběhne v láhvích proces sekundárního kvašení, kdy zbylé kvasnice přemění cukr dodaný před stáčením na co2 a alkohol. Tím se pivo nasytí a získá potřebný říz. Míru nasycení zkusíme pohmatem na PET láhev. Proto je dobré při stáčení do skleněných láhví, naplnit alespoň jednu testovací PETku. Po týdnu láhve přemístíme do chladu, alespoň na 3-4 týdny. Spodně kvašená piva by měla ležet v teplotách okolo 0°C, svrchně kvašená piva také přemístíme na chladné místo, není však nutné dodržet teploty kolem 0°C. V případě, že se láhve ani po týdnu netlakují, lze je otevřít a dodat další kvasný cukr. V opačném případě, kdy se nám zdá tlak příliš velký a láhve jsou příliš tvrdé, lze povolením víčka přebytečný tlak upustit.

Takto vyrobené domácí pivo, za dodržení všech postupů, hygieny práce a skladování má trvanlivost i více než půl roku a jeho chuť je časem lepší a lepší.

Přejeme vám ať se dílo podaří.

Dej bůh štěstí.